Zkusila jste snad už všechny drastické i mírné diety, a přesto se vás kila drží jako klíště? Možná jen stačí vyrovnat ve střevech „hodné“ a „škodlivé“ bakterie, a dočkáte se konečně zdravého trávení a jako bonus i vysněné štíhlé postavy!
Když se tak projdete po klasických nemocnicích, uvidíte různá oddělení a pavilony. Budova plicního, gynekologie, alergologie, oddělení psychiatrie, atakdále. To je svým způsobem v pořádku, jsme na to tak zvyklí. Jenže tohle pomyslné „rozkouskování“ člověka na jednotlivé segmenty je také částečně obrazem toho, jak vnímáme sami sebe, naše zdraví. I když víme, že orgány a procesy v těle spolu nějak souvisí, často máme spíš tendenci pohlížet na ně jako na jednotlivé části celku. Léčíme je samostatně a zapomínáme, že celek tvoří nejen ty části, ale hlavně jemná a spletitá síť vztahů mezi nimi.
Postupem času se naštěstí čím dál častěji setkáváme s lékaři či terapeuty, kteří pohlížejí na člověka, jeho nemoc a zdraví holisticky, tedy celostně. Tito lidé hledají hlubší příčiny nemocí a nesoustředí se na pouhé odstranění symptomů. Zkoumají širší souvislosti a kontext toho, co se v těle děje. Pozorují, vnímají a měří situace, kdy dochází v tak nesmírně složitém systému, kterému říkáme lidské tělo, k nerovnováze. Následně přemýšlejí co tato nerovnováha znamená a způsobuje po zdravotní stránce. Celostní pohled na zdraví bere v úvahu souvislosti mezi psychikou člověka a jeho tělem (psychosomatika).
Nejnovější poznatky z oblasti medicíny a celostního zdraví jsou nesmírně inspirativní. Můžete je využít po svém. Jedna z možností je třeba konečně díky nim zhubnout kila, která vás už celá léta štvou, přestože vám všichni tvrdí, že být boubelkou je „děsně sexy.“ Hledejme tedy hlubší souvislosti. Proč se někdy někomu hubnout nedaří, i když se třeba snaží opravdu poctivě?
Klíčem k hubnutí je trávení
Naše střeva obsahují desetkrát více bakterií než je buněk v celém lidském těle. My si špatným životním stylem a nezdravou stravou nabouráváme vnitřní rovnováhu, což může vést k mnohým onemocněním, a často i k dost vážným.
Když se narodíme, máme trávicí trakt doslova „jako miminko“ – tedy čistý a sterilní, ale již během porodu a kojení se postupně stává útulným hotelem pro nejrůznější mikroorganismy. To je správně. Důležité však je, jaké mikroorganismy se nám ve střevech usadí.
Na složení naší střevní flóry se odráží už to, zda je dítě kojené nebo krmené náhradní výživou. U kojených dětí převažují bakterie produkující kyselinu mléčnou, čímž dochází k zakyselení střevního prostředí. Takové prostředí je účinnou ochranou před patogenními bakteriemi. Do našich střev se v průběhu života postupně nastěhuje 500 – 1000 kmenů různých baktérií. Možná znáte starý vtip: „Člověk nikdy není sám. Vždycky jsou s ním minimálně tři kila přátelských baktérií.“ Je pravdivý! Tyto bakterie s námi žijí v symbióze a vytvářejí imunitní systém střevní sliznice.
Otravujeme sami sebe
Střevní flóra se během našeho života mění. Kvůli nezdravému životnímu stylu, nevhodné stravě, užívání léčiv a antibiotik, přijímání konzervačních látek apod. dochází často k narušení rovnováhy mezi zdraví prospívajícími a škodlivými bakteriemi. Ty škodlivé se v narušeném střevním prostředí množí lépe a produkují jedovaté látky, které se nám posléze přes střevní sliznici dostávají do celého krevního oběhu. Otravujeme sami sebe (což je samozřejmě otrava)! Jde o podobný princip jako když někde prosakuje kanalizace. Léta třeba nic nepoznáte nebo jen tu a tam cosi zacítíte, ale v průběhu delšího časového horizontu je najednou toxické celé životní prostředí. Střeva se stávají více propustná, a tělo se překyseluje.
A už jsme u jemnějších souvislostí. Ukázalo se, že až 80 % našeho imunitního systému je spojeno se střevem. Každá desátá buňka ve střevech je tzv. lymfatická imunitní buňka. Právě když jsou tyto buňky poničeny, začíná latentní slabost imunity. Sliznice střeva už není schopna bránit se proti původci choroby, parazitům a plísním. Kromě toho nemohou být ani v dostatečném množství produkovány zbývající imunitní buňky organismu.
Střeva, imunita a kila navíc
Málokdo si uvědomuje, že na potraviny, které pravidelně konzumujeme, může náš organismus po nějakém čase začít reagovat alergií. Alergické reakce umíme rozdělit do několika typů. Běžně známé (testované na alergologii) jsou alergie typu I, které jsou zprostředkované IgE protilátkami a jejichž příznaky se objevují krátce po konzumaci problematické potraviny. Tělo však může na potravinu reagovat tvorbou IgA a následně IgG protilátek, což vede ke vzniku alergických reakcí typu III. Tento proces je velmi nenápadný a je téměř nemožné jej intuitivně rozpoznat. Potíže, které zapříčiní se začínají objevovat v horizontu 4 až 72 hodin nato co sníte inkriminovanou potravinu. Čehož si samozřejmě většinou nevšimneme a už vůbec si to nedáme do souvislosti s tím, co jíme.
Každá alergická reakce je přehnanou, dalo by se říci hysterickou, odpovědí našeho imunitního systému na určitou látku z vnějšího okolí. Taková látka je identifikována jako tělu neznámá, nebezpečná a to se snaží ji okamžitě eliminovat. Některé imunitní buňky zvládají za svůj život odstranit pouze jednu substanci a následně umírají. Imunitní systém pak musí vytvářet nové a nové buňky, čímž dochází k jeho přetížení.
Alergické reakce nejsou přirozené a májí neblahý dopad na kompletní metabolismus organismu. Při alergické reakci jakoby se náš imunitní systém zbláznil a atakuje i látky, které by normálně nechal na pokoji. V mnoha případech útočí právě na neškodné bílkoviny a sacharidy ze stravy, místo toho, aby se soustředil na opravdové hrozby z vnějšího prostředí – patogenní bakterie, plísně, parazity a jedovaté substance. Přetížení imunitního systému a neustále se opakující zánětlivé reakce vedou k nejrůznějším zdravotním potížím. V praxi se totiž ukázalo, že mnohá chronická onemocnění mohou souviset s intolerancí na potraviny, které denně jíme a netušíme, že naše tělo na ně vytváří imunitní reakci.
Konzumace jedné potraviny, která může být pro někoho naprosto bezproblémová, může u druhého zapříčinit problém. Organismus začne reagovat, jelikož tato potravina není zcela strávena a v důsledku zvýšené propustnosti střev z výše uvedených důvodů se dostává do mezibuněčných prostor. Zde je napadána imunitními buňkami, které ji vnímají jako vetřelce – a kolotoč se začíná roztáčet. Boj začíná! Lymfocyty produkují antialergeny, které jsou specialisty na boj s vetřelci a rozpoznají je, kdykoli se opět objeví v jakémkoli byť jen minimálním množství. Takto zanechá například jablečná bílkovina svou stopu v našem imunitním systému.
A právě problémy s metabolismem zapříčiněné nepřiměřenou imunitní reakcí na určité skupiny potravin mohou být jednou z hlubokých příčin nadváhy. Je tomu tak především u lidí, kteří se stravují střídmě (jednou či dvakrát denně) a přesto ne a ne zhubnout. Důvodem je přemnožení střevních bakterií kmene Firmicutes na úkor bakterií kmene Bifidus, které mají anti obézní účinek.
Co pro sebe tedy můžete udělat?
Samozřejmě, že střídmá zdravá / správná strava by měla zůstat pestrá a střídmá, jen je přitom důležité z jídelníčku vyloučit potraviny, na které naše tělo vytváří imunitní reakci, a také postupně vyrovnat do harmonického poměru množství baktérií kmene Firmicutes a Bifidus. Doporučují se také přidat potravinové doplňky s obsahem vlákniny a aktivních mikroorganismů.
„V dnešní době existuje mnoho přípravků, které podporují zdravou střevní flóru. Lidé by si měli všímat jejich složení a původu a vybírat si pouze stoprocentně přírodní prostředky a zároveň konzumovat potraviny, které neobsahují geneticky modifikované suroviny, pesticidy a jiné škodlivé látky jako například lepek, umělé přísady, konzervační látky, aromata či barviva.
Já svým klientům například doporučuji německé preparáty TISSO které byly vytvořeny jako součást terapie buněčné symbiózy podle MUDr. Heinrichera Kremera. Obsahují pouze přírodní suroviny nejvyšší kvality, které jsou, díky šetrnému zpracování, zachovány ve své původní čisté podobě.“
Testy na potravinové intolerance jsou v dnešní době ne nadarmo světovým trendem. Důležité je však aby byly kvalitně provedeny a na jejich základě byl pak sestaven smysluplný jídelníček včetně nezbytných doplňků stravy. Desítkám mých klientů, kteří do testů šli se výrazně se ulevilo – ať už psychicky, fyzicky, nebo jen tím, že najednou konečně zhubli.
Z mé praxe nevím o případu, kdy by člověk s intolerančním testem a následným důsledným dodržováním doporučeného stravovacího režimu nedošel k očekávánému výsledku, čímž netvrdím, že se to nemůže stát. Je třeba si uvědomit, že intoleranční testy nenahrazují jiná lékařská vyšetření a odborné lékařské konzultace, ale určitě může být propspěšné výsledky intolerančních testů a případná doporučení nutričních poradců konzultovat se svým ošetřujícím lékařem. Toto já ve své praxi v případě ochoty ze stran lékařů velmi ráda aplikuji.
